Eliška Koldová: Z čeho mám a nemám strach

Eliška Koldová: Z čeho mám a nemám strach
7. 4. 2020
Eliška je studentkou Právnické fakulty Univerzity Karlovy a také nejmladší členkou Hlasu. Jak vidí ona současnou situaci? Hlas dává prostor mladým.

O solidaritě a společenské síle

Nemám strach o Češky a Čechy. V posledních dnech ukázali, že si poradí. Solidarita národa se prokázala nejen šitím roušek napříč celou zemí nebo obětavou prací zdravotníků, kteří jsou skutečnými hrdiny koronavirové krize. Nastartovalo se množství iniciativ podporujících právě zdravotníky, seniory, ale i kulturní nebo sportovní organizace. Osobně pro mě vědomí toho, že mnohým vrstevníkům mých prarodičů doveze nákup či léky dobrovolník a jiný pohlídá děti zdravotníkům, nebo že mnozí odborníci v oblasti psychologie nabízí bezplatné on-line konzultace těm, na které izolace od okolního světa začíná doléhat, představuje naději. Naději, že tam, kde vláda prokazuje fatální selhání, ukazuje občanská společnost svou sílu.

Krize nám přináší příležitost uvědomit si, že našim nadměrně konzumním stylem života planetu ničíme. Zatímco my, lidé, jsme nuceni k izolaci, příroda zažívá značnou úlevu. Bohužel, ne našim přičiněním a poměrně násilnou formou. Snad ne naivně doufám, že čas nedobrovolně strávený doma využijeme k určitému sebeuvědomění. Zapamatujme si, jaké to je, nemoci se vidět s těmi nejbližšími, zajít si na skleničku vína, do divadla, na výstavu nebo zacvičit. Třeba si budeme více cenit chvílí strávených s přáteli a méně se honit za úspěchem, materiálními požitky, hromaděním majetku, mocí.

Zlo, které nahání strach

Jako každá krize, i ta koronavirová ukazuje nejen to dobré, co v lidech je, ale krystalizuje i zlo a odpornou touhu situace využít a nahrabat si do vlastní kapsy. Nejeden influencer prodává roušky nebo dezinfekční prostředky za sumy, nad kterými zůstává rozum stát. Stejně tak, jako bychom neměli mlčet, když svého postavení zneužívají představitelé exekutivní moci, bychom měli vyjádřit nechuť, pokud se takto chovají lidé, kteří mají nemalý dosah na sociálních sítích.

Mám strach, možná snad až hrůzu z toho, že národ, který v těchto nelehkých časech ukazuje, že umí držet pospolu, si do svého čela zvolil bývalého člena StB a pro-čínsky orientovaného demagoga. Situace byla tristní už před koronavirovou pandemií, ale teď, s uzavřenými hranicemi a jejich znovuotevřením v nedohlednu, je o to závažnější. Vláda má mnohem větší moc nad svými občany, její zneužití je lákavější, než kdy dřív. To se ukazuje každý den – výkladem krizového zákona podle svých potřeb, lživými výroky o Evropské unii nebo o tom, jak skvěle si v krizi vedeme ve srovnání s ostatními státy. V mezičase kancléř prezidenta koketuje s vlastizradou a ministr obrany navrhuje omezit parlament. Opravdu můžeme premiérovi, který víc než s koronavirem musí bojovat s tím, aby se nezamotal do vlastních lží, věřit, že se nestaneme druhým Maďarskem? Viktor Orbán nyní vládne prostřednictvím dekretů. V zemi je zakázáno konání jakýchkoli voleb a za protest proti bezpečnostním opatřením hrozí trest vězení. Proč se Česká republika nepřidala k prohlášení 13 zemí Evropské unie vyjadřujícímu obavu ze zachování demokracie? Proč neslyšíme z úst vládních představitelů odsouzení činů maďarského premiéra, jenž politický systém země mění v diktaturu? Naopak, slyšíme výroky o prodloužení uzavření hranic.

 

Ptejme se proč a začněme u sebe

Jak je možné, že vláda, která údajně staví na své sociální politice, vláda čerpající velkou měrou ze seniorské voličské základny, může připustit, že v domovech pro seniory a v léčebnách dlouhodobě nemocných chybí tolik potřebné respirátory? Ministr zdravotnictví Vojtěch na svém twitterovém účtu oslavuje vládní nařízení přikazující nosit pokrývku úst. Byl to právě on, kdo v Poslanecké sněmovně 28. ledna tvrdil, že „není nic, co by vláda zanedbala nebo něco, na co by vláda nebyla připravena“.

Jak je možné, že vláda hází přes palubu živnostníky? Skutečně je jednorázová podpora v hodnotě 25 000 Kč, na kterou navíc podle původního návrhu většina z nich ani neměla nárok, dostatečná? Jaké řešení nabízí pro vláda pro ty, kteří o svou práci přijdou a ocitnou se v existenční krizi?

Zkusme ale každý začít u sebe. My, kteří nejsme v první linii, pomozme. Začněme tím, že si koupíme kávu nebo jídlo z oblíbených kaváren a restaurací, pokud to umožňují. Objednejme si knížku z menších nakladatelství nebo předplaťme zpravodajské portály. Podpořme kulturní instituce. Třeba GoOut spouští iniciativu NIC 2020: FESTIVAL, KTERÝ NEBUDE. Mnohé podniky krizi neustojí. Každá pomoc má teď svou váhu.

Nechme občanskou společnost aktivně probuzenou, na ni se spolehnout můžeme.

Setkání s Hlasem

Aktuálně nejsou naplánována žádná setkání.

Náš program

Program hnutí Hlas do voleb do Evropského parlamentu 2019

Newsletter

Zajímá vás, co se děje v Hlasu nového a jaké jsou naše názory na důležitá politická témata a dění ve společnosti? Přihlaste se k odběru novinek a našeho newsletteru.

Pojďte do toho s námi

Jsme vám sympatičtí a uvažujete o tom, že byste se stal/a naším členem nebo podporovatelem? Všechny důležité informace najdete v odkazu.

Přihlášení do newsletteru