Pojďte do toho s námi
Jsme vám sympatičtí a uvažujete o tom, že byste se stal/a naším členem nebo podporovatelem? Všechny důležité informace najdete v odkazu.
Divadlo totiž nemá svou domovskou scénu, proto hostuje u jiných kulturních subjektů. A s inscenací Boss Babiš začalo narážet. „Respektujeme, že je na každém kulturním subjektu rozhodnutí, zda si bude ochoten představení objednat a zaplatit za něj. I když zdůvodnění ‚Já bych to vzal, ale radnici by se to nelíbilo‘ ukazuje, že rozhodnutí není závislé na kulturním subjektu,“ uvedlo divadlo ve svém oficiálním vyjádření.
Co je však mnohem více zarážející je fakt, že divadlo musí řešit i takové situace, kdy jim kulturní subjekt odmítne pronajmout sál, i když by veškeré náklady, organizace i propagace šly za samotným divadlem. To se Česká republika skutečně dostala do situace, kdy cenzuruje divadelní díla? Argumenty, které uvádí divadlo, svědčí o tom, že za nemožností uvedení inscenace stojí především strach z toho, co by na to řekla ‚radnice‘. A vůbec není překvapující, že divadlo naráží především ve městech, v nichž vládne ANO.
Toto chování je skutečně nepřijatelné. Vracíme se do dob před revolucí, kdy cenzura výrazně ovlivňovala podobu české kulturní scény. Stejně jako je kniha Boss Babiš na policích těch největších knihkupectví, měla by i divadelní inscenace dostat spravedlivý prostor. Oceňujeme, že se po této kauze přihlásilo divadlu mnoho pořadatelů, kteří se jejich hru uvést nebojí. Když už se bojí část umělecké fronty, tak je to špatně. Znak, že Babiš dosahuje postupně svého.