Kateřina Novotná: Měli bychom mít ambici být mezi těmi, kteří v inovacích, průmyslu a dopravě u vodíku udávají tempo

Kateřina Novotná: Měli bychom mít ambici být mezi těmi, kteří v inovacích, průmyslu a dopravě u vodíku udávají tempo
3. 8. 2020
Začátkem července vydala Evropská komise dva zásadní koncepční návrhy – Strategii pro integraci energetických systémů a Vodíkovou strategii. Oba dokumenty výrazně posouvají laťku Evropské podpory inovací a zelených politik. Jak nové evropské plány změní naše domácnosti? Budeme za deset let jezdit na vodík? A co na to začínající německé předsednictví? A hlavně, podaří se nám probudit vládu?

Evropské sympatie pro „zelené“ inovace, bezemisní zdroje a důraz na ochranu životního prostředí jsou zřejmé už několik let a s vydáním tzv. Zelené dohody bylo jasné, že nebudou slábnout, naopak. Nově vydané strategie ovšem dávají vizím jasnější obrysy. S větším využitím obnovitelných zdrojů, jako je vítr nebo solární energie, roste také nestabilita sítě. Množství elektřiny v síti musí být ve všech okamžicích dne vyvažováno, a to je samozřejmě s přibývajícím množstvím volatilních zdrojů stále složitější. Proto Komise uvažuje o budoucím designu trhu s elektřinou, zapojení zdrojů, které mohou přispět ke stabilizaci sítě a bezpečnosti dodávek koncovým zákazníkům.

Jedním z flexibilních a především bezemisních zdrojů, které mohou zajistit skladování energie (které je dnes poměrně náročné a dochází při něm k velkým ztrátám) a dodat tak stabilitu, je vodík. Evropská komise po dřívější až přílišné koncentraci na elektromobilitu konečně vnímá vodík jako palivo budoucnosti, jako chybějící článek v řetězci obnovitelných zdrojů. Problém je, že technologie na výrobu vodíku zatím v podstatě chybí. Vodík se dnes vyrábí především ze zemního plynu, do budoucna by ale měl být vyráběn prostřednictvím elektrolýzy při využití elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale může být vyráběn i z nerecyklovatelných plastů.

Evropská komise alokovala pro rozvoj vodíkových technologií 180 miliard eur, což jsou přibližně čtyři roční rozpočty Česka. Tato obrovská suma peněz poputuje do výroby vodíku (do roku 2030 by v EU mělo být instalováno 40 GW výkonu pro výrobu vodíku) i do infrastruktury pro jeho přenos. A především tyto investice by měly sloužit jako „rozvojový fundament“ pro obnovu ekonomiky po Koronavirové krizi. V první fázi rozvoje vodíkových technologií se počítá především s lokálním využitím, například v rámci továren, kde by se mohla zpracovávat odpadní pára z výroby nebo jiné zdroje. Můžeme počítat i s „recyklací“ plynové infrastruktury – plyn by měl do budoucna pocházet z obnovitelných zdrojů nebo být nahrazen právě vodíkem. Po roce 2030, až budou technologie dostatečně vyspělé, by se mohl vodík využívat i v sektorech, kde je dnes dekarbonizace téměř nemožná, například v letecké či lodní dopravě. Komise počítá s vodíkem jako s plnohodnotným zdrojem – vedle trhu s elektřinou a plynem by měl v příštích desetiletích fungovat i trh vodíkový. Mnohdy dynamický vývoj inovací může přitom ukázat, že časové předpoklady mohou být zkráceny, možná i výrazně.

V Česku se začínají objevovat první vlaštovky – začíná se mluvit o projektu moderního města v bývalé Haldě Hrabůvka V Ostravě, založeného právě na vodíkových zdrojích. Vzniknout by mělo i vodíkové výzkumné centrum a domácnosti by měly být plně napojeny na vodíkové zdroje. ČEZ se prostřednictvím firmy Sunfire, ve které je minoritním vlastníkem, zapojil do projektu výstavby největšího elektrolyzéru na výrobu zeleného vodíku, tedy vodíku vyrobeného prostřednictvím elektřiny z obnovitelných zdrojů, na světě. Autobusem na vodík se také vozili obyvatelé Neratovic. Tam je ostatně jediná funkční čerpaní stanice pro vodík v ČR. Společnost Millenium Technologies je na dobré cestě již relativně brzy vyrábět modrý vodík z nerecyklovatelného plastu. Bohužel takových vlaštovek se u nás stále málo a zřídkakdy uslyšíme slovo vodík z úst vládních představitelů.

Naproti tomu Německo už deklarovalo, že se chce postavit do čela vodíkové revoluce a na její zahájení alokovalo do roku 2030 až 9 miliard eur. Nastoupivší německé předsednictví už dalo najevo podporu vodíkovým technologiím a podle očekávání postavilo boj proti změně klimatu do čela svých priorit jako horizontální téma, které se prolíná prakticky všemi oblastmi.

Ačkoli je zatím vodík optikou mnohých spíše technologií podivínů a nadšenců, už dnes je jasné, že s ním musíme do budoucna počítat. Co musíme počítat. Měli bychom mít ambici být mezi těmi, kteří v inovacích, průmyslu a dopravě u vodíku udávají tempo. Vodík má ostatně svoje využití i v automobilovém průmyslu – vodíkové motory jsou v podstatě elektromotory, ale těmi zcela bezemisními. Dočkáme se tedy plynulého postupu od elektromobilů k vodíkovým pohonům, aniž bychom kdy stihli vytvořit kvalitní infrastrukturu pro elektromobilitu? Klíčová je ale jako vždy cena. Ta je dnes vysoko nad hranicí konkurenceschopnosti a dokud se nesníží, těžko můžeme čekat výrazný posun v jeho využívání. Komise s tím počítá a kromě přímé finanční podpory předpokládá vydání dalších legislativních návrhů, kde by byly jednotlivé typy vodíku jasně kategorizovány a byl stanoven jednotný rámec pro zdanění vodíku a jeho skladování. Vnímejme pozitivně, že Komise má strategii pro položení širších základů vodíkové architektury. Co zatím nevíme je, jak na to bude reagovat česká vláda. Nevybavujeme si, že by někdo z vlády tuto strategii komentoval. Pro Hlas je to jedna z nejvyšších priorit. Zahajujeme konzultace s podnikovou a výzkumnou sférou.

Během následujících měsíců se očekává také vydání strategie pro mořské větrné elektrárny (tzv. Offshore wind Strategy), revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie, směrnice o energetické účinnosti, směrnice o zdanění energie či revize rámce státní podpory. Čekají nás tedy do budoucna opravdu velké změny a je možné, že na energetickém trhu nezůstane kámen na kameni. Pokud nechceme zůstat závislí na fosilních palivech a jejich dodavatelích, je změna nutná. Bude stát peníze, ale možná právě je čas vnímat naši situaci jako příležitost a postavit průmysl na nových základech.

Náš program

Program hnutí Hlas do voleb do Evropského parlamentu 2024. Přijďte nás podpořit ve volbách do Evropského parlamentu ve dnech 7. - 8. června 2024

Newsletter

Zajímá vás, co se děje v Hlasu nového a jaké jsou naše názory na důležitá politická témata a dění ve společnosti? Přihlaste se k odběru novinek a našeho newsletteru.

Pojďte do toho s námi

Jsme vám sympatičtí a uvažujete o tom, že byste se stal/a naším členem nebo podporovatelem? Všechny důležité informace najdete v odkazu.

Přihlášení do newsletteru