Méně nakažených? Spíš selhání státu

Méně nakažených? Spíš selhání státu
30. 7. 2020
Ministerstvo zdravotnictví v neděli v podvečer oznámilo, že počet aktuálně nemocných covidem-19 v ČR poklesl o 1 775 na 3 479 osob. Jedná se o 34% snížení oproti nedělnímu ránu.

Bohužel, nejedná se o bezprecedentní a světově unikátní úspěch při léčbě, ale o prostou úpravu oficiálních statistik, kterou prostřednictvím auditu nařídil ministr Adam Vojtěch. Pan ministr dramatickou změnu počtu nemocných vysvětluje tím, že hygienici byli příliš zaměstnáni trasováním a epidemiologickým šetřením, a nestíhali tak aktualizovat data v evidenci pacientů. Na tom, že je třeba data čas od času projít a revidovat, nevidíme nic zvláštního, očekávali bychom však v digitální době průběžný a prakticky automatizovaný proces a především zpřesnění v řádu jednotek, maximálně desítek případů, nikoliv v řádu tisíců. Jednorázový pokles počtu nakažených o celou třetinu naznačuje buď čarování s čísly, nebo totální selhání vládního systému sběru a analýzy dat.

Ještě mnohem horší ale je, že na základě takových dat ministr zdravotnictví zvolený za ANO téměř každý týden vydává nová, často protichůdná sdělení. Jak mohou Adam Vojtěch a jemu podřízené krajské hygienické stanice rozhodovat o zavádění těch či oněch opatření, často s okamžitou účinností, když informace o počtu nakažených jsou několik týdnů neaktualizované? Přijímaná opatření nutně musejí mít podobnou oporu v realitě, jako kdyby je cvičený papoušek nahodile vytahoval v obálkách z kouzelníkova klobouku.

Jak můžeme věřit ministrovi, který tvrdí, že se situace uklidňuje, když vzápětí s hygieniky zavede po týdnech úplné laxnosti z hodiny na hodinu karanténní opatření pro celý Moravskoslezský kraj? Když prohlásí, že počet případů v Praze s časem klesá, ale hned nato nařídí omezení vnitřních akcí a hlavní město dostane žlutou na semaforu? Chytrá karanténa, kolem které je tolik humbuku, nebude bez správných a aktuálních dat nikdy fungovat. Jak zjistil web Seznam Zprávy, hygienici data z chytré karantény téměř vůbec nevyužívají a na trasování potenciálně nakažených kontaktů používají tužku, papír a telefon.

 

Radši dojmy nežli analýzu

Trapná situace kolem covidových statistik poukazuje na širší problém neefektivního sběru dat organizovaného státem, na obecnou neschopnost a nechuť využívat datové analýzy ve státním aparátu. Stát prostě datům nerozumí a neumí s nimi nakládat. Rozhodovací procesy zaseklé v době předpočítačové jsou často založeny na pocitech a domněnkách úředníků, nikoliv na objektivních kritériích a analýzách. Jeden příklad za všechny: Když si na nedostupnost dat a neexistenci objektivních analýz týkajících se pandemie na konci dubna stěžoval datově založený člen poradního týmu, ekonom Daniel nich, šéf krizového štábu Prymula ho z jednání prostě vyhodil, protože pan docent pokládal nepohodlné otázky. Jak by si asi glorifikovaný profesor Prymula mohl udržet obraz hlavního kovidobijce, obhajujícího mnohdy nelogická opatření, kdyby se mu kdejaký „chytrolín“ hrabal v datech?

Je neskutečným selháním, že informace, které stát sbírá, nejsou k dispozici široké vědecké komunitě. Za čtyři měsíce pandemie stát nebyl schopen využít obrovský vědecko-analytický potenciál, který tato země má. Vláda dosud nemá datově podložené analýzy rizik onemocnění v jednotlivých skupinách obyvatelstva. Nedokáže říct, nakolik jsou ohroženy školy a učitelé v porovnání se zbytkem populace. Nedisponuje relevantními epidemickými modely, pro které jsou nezbytná přesná, detailní a samozřejmě anonymizovaná data na úrovni jedinců, nikoliv agregované výstupy. A už vůbec nemůžeme chtít statistiky ukazující, jak byli opatřeními a často chaosem postiženi chronicky a vážně nemocní občané, kterým se nedostávalo odpovídají zdravotní péče.

Vláda v zásadě rozhoduje na základě názorů a pocitů několika jedinců, které si navíc často protiřečí. Krásně to ilustruje nekončící kohoutí zápas ministra vnitra s ministrem zdravotnictví o to, kdo bude ovládat větší část vládního kompostu. Že tím bezprecedentně podrývají důvěru občanů ve stát a páchají ekonomické škody tisícům živnostníků a zaměstnavatelů, je nechává klidnými. Politikaření a sbírání bodů před podzimními volbami hraje prim a ČSSD se rychle učí od ANO prázdnému PR.

Jako mladé Češky a mladí Češi, kteří tvoříme většinu členské základny hnutí HLAS, vnímáme podobné způsoby rozhodování za pravěké. Prosazujeme mnohem výraznější zapojení vědců a analytiků při popisu mechanismů šíření nemoci a nalézání co nejefektivnějších metod prevence.

A netýká se to samozřejmě jen koronavirové krize. V rámci liberální a proevropské politiky, kterou našeho hnutí prosazuje, budeme využívat našich znalostí z řady oborů k tomu, aby tam, kde je to zásadní, byly námi prosazované postoje podloženy fakty a čísly, nikoliv primárně domněnkami a pocity.

Setkání s Hlasem

Aktuálně nejsou naplánována žádná setkání.

Náš program

Program hnutí Hlas do voleb do Evropského parlamentu 2019

Newsletter

Zajímá vás, co se děje v Hlasu nového a jaké jsou naše názory na důležitá politická témata a dění ve společnosti? Přihlaste se k odběru novinek a našeho newsletteru.

Pojďte do toho s námi

Jsme vám sympatičtí a uvažujete o tom, že byste se stal/a naším členem nebo podporovatelem? Všechny důležité informace najdete v odkazu.

Přihlášení do newsletteru