Izabela Grundová: Regulace pesticidů je v ČR minimální, pro ochranu spotřebitelů je třeba ji posílit

Izabela Grundová: Regulace pesticidů je v ČR minimální, pro ochranu spotřebitelů je třeba ji posílit
7. 8. 2020
Nová Zelená dohoda Evropské Komise povede k  udržitelnému rozvoji evropské ekonomiky a  klimatické neutralitě. Její součástí je i strategie "Od zemědělce ke spotřebiteli". Hlavním cílem je vytvoření udržitelného potravinového systému, který bude šetrný jak k lidskému zdraví, tak i k přírodě. Jedním z ústředních témat je omezení používání látek, které mohou závažný vliv na životní prostředí i lidské zdraví - řeč je o pesticidech.

Pesticidy jsou látky, které jsou buď obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin, nebo v biocidních přípravcích. Přípravky na ochranu rostlin chrání rostliny před působením škodlivých organismů, nebo ničí nežádoucí části nebo jiné „parazitní“ rostliny, jako je plevel. Zároveň ovlivňují jejich životní proces – tedy mohou podporovat růst rostlin nebo je konzervovat. Biocidní přípravky jsou například desinfekce, pesticidy v nich slouží k hubení látek škodlivých pro lidský organismus jako jsou viry či bakterie.

Dlouhou dobu se používání pesticidů neregulovalo a o jejich negativních účincích se nevědělo. Až v roce 2009 započala práce na jejich regulaci v sousvislosti s novými důkazy jejich toxických vlastností. I přesto, že jsou používány lokálně na polích či ve sklenících (plošné letecké postřiky jsou již zakázané), dostávají se do všech sfér přírody – vody, vzduchu, půdy, a do těl rostlin i živočichů. Vliv pesticidů je těžké sledovat, neboť jejich nahromadění v organismu i přírodě se může projevit v řádech desítek let. V lidském těle prokazatelně narušují funkci hormonů, mohou způsobit nádorové bujení nebo poruchy reprodukce či alergie.

Přirozený přeshraniční dosah pesticidů přímo vybízí, aby se jejich používání regulovalo na úrovni Evropské unie. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) také vede seznam těch pesticidů, které mohou být na evropském trhu používány. Je samozřejmé, že některé členské státy nahlíží na pesticidy přísněji než jiné a proto regulace na úrovni EU poskytuje jen základní minimum pravidel. Díky těmto pravidlům musí mít zemědělci používající nebezpečné pesticidy povolení, produkty musí pravidelně podstupovat testování a zkoušky a výrobci musí informovat státní orgány o jakýkoli změnách. V neposlední řadě členské státy EU musí všechny informace o používání pesticidů poskytovat veřejnosti.

Česká právní úprava v součastnosti pouze přebírá evropskou legislativu, avšak tomuto evropskému minimu na rozdíl od jiných členských států nepřidává žádnou nadstavbu. Dodnes v ČR například neexistuje povinnost pro zemědelce používající pesticidy informovat o této skutečnosti konečného spotřebitele. Stejně tak neexistuje povinnost informovat zemědělce,  jejichž pole sousedí s  pesticidy ošetřeném území. Menší bio pole či domácí záhony na chalupách tak mohou v ČR bez vědomí svých majitelů poškozeny pesticidy.

Český stát je povinen, podle společné regulace, zvyšovat všeobecné povědomí a dostupnost přesných a vyvážených informací o pesticidech, zejména co se týče rizik a možných akutních a chronických účinků na lidské zdraví a životní prostředí. Nicméně žádné kroky k větší bezpečnosti potravin a ochraně našeho zdraví i přírody v této oblasti nepodnikl. Neexistuje  žádná webová stránka, která by informovala o škodlivosti pesticidů nebo o produktech, které pesticidy obsahují. Zemědělci od používání pesticidů v České republice nejsou nijak odrazováni a biologické zemědělství není, v porovnání se sousedními státy, dostatečně podporováno.

Evropská Komise ve své strategii Od zemědělce ke spotřebiteli plánuje snížit o polovinu používání chemických pesticidů do roku 2030. Až jedna čtvrtina zemědělské půdy má být do stejného roku využívána pro biologické zemědělství. Ministr zemědělství Miroslav Toman tvrdí, že by toto postupné omezování pesticidů přivedlo celý venkov do útlumu. Takové uvažování je zjevně buď neinformované, nebo jde záměrně do kapsy velkým zemědělských kolosům , kteří chtějí v ČR udržet masivní používání chemických postřiků za každou cenu. Blízké rodinné vazby ministra Tomana na potravinářský kolos Agrotrade naznačují, že za jeho výrokem spíše stojí snaha o záchranu rodinného impéria, než zdraví spotřebitelů.

Jak bylo zmíněno výše, zemědělství bez pesticidů rozhodně neznamená konec pěstování. Naopak by otevíralo příležitosti pro malé a střední podniky hospodařící biologickým způsobem na menších polích. To by však stát musel změnit svoji dotační politiku, ale už to je na další článek. Pesticidová legislativa  v ČR by měla být dokončena v první polovině roku 2022. Rozhodování o této legislativě bude zajímavé sledovat také proto, že významným dodavatelem pesticidů pro české zemědělce je společnost Agrofert.

Bez nadsázky lze tak říct, že mít ve vládě “agrobarony” jakými jsou pánové Babiš a Toman se na zdraví našich občanů bezesporu již odráží. Doufejme však, že volby do poslanecké sněmovny v roce 2021 výsostnou dominanci lobbingu a vlivu Agrofertu i Agrotradu v České republice změní.

Setkání s Hlasem

1. 5. 2024 - Praha
4. 5. 2024 - Plzeň

Náš program

Program hnutí Hlas do voleb do Evropského parlamentu 2024. Přijďte nás podpořit ve volbách do Evropského parlamentu ve dnech 7. - 8. června 2024

Newsletter

Zajímá vás, co se děje v Hlasu nového a jaké jsou naše názory na důležitá politická témata a dění ve společnosti? Přihlaste se k odběru novinek a našeho newsletteru.

Pojďte do toho s námi

Jsme vám sympatičtí a uvažujete o tom, že byste se stal/a naším členem nebo podporovatelem? Všechny důležité informace najdete v odkazu.

Přihlášení do newsletteru