ROZHOVOR: Jsou pendleři původci veškeré nákazy, nebo jen chytře zvolený nepřítel? Odpovídá předseda sdružení Pendleři bez hranic Jan Průha

ROZHOVOR: Jsou pendleři původci veškeré nákazy, nebo jen chytře zvolený nepřítel? Odpovídá předseda sdružení Pendleři bez hranic Jan Průha
10. 4. 2020
Z vyjádření vlády by se s jistou mírou nadsázky mohlo zdát, že nebýt pendlerů, neexistoval by v Česku koronavirus. Slýcháme, že porušují pravidla, vláda proti nim zavádí přísná opatření a zakazuje jim cestovat do práce. Opravdu se život pendlera tak moc liší od života člověka pracujícího v ČR? Je opravdu větším rizikem, než občan dojíždějící za prací 30 km v rámci republiky? V rozhovoru s předsedou sdružení Pendleři bez hranic Ing. Janem Průhou jsme se zeptali, kdo pendleři vlastně jsou a co je aktuálně nejvíc trápí. Hnutí Hlas sleduje a bude i nadále sledovat aktuální dění a hledat cesty, jak pomoci těm, na které stát vůbec nemyslí, nebo na ně dokonce svádí vinu za současnou situaci.

Pendler není mimozemšťan

Kdo jsou tedy pendleři?

Pendleři, v našem slova smyslu, jsou přeshraniční pracovníci, tedy lidé, kteří v jednom státě bydlí a v jiném pracují. V Německu to mají trochu jinak. Tam pod pojem „pendler“ spadají i lidé, kteří dojíždějí za prací nějakou větší vzdálenost.

Jak vypadal život takového pendlera před pandemií?

Život pendlera před pandemií byl ve své podstatě stejný, jako život kteréhokoli jiného člověka. Pouze dojíždíme do práce přes hranice. Někteří denně, někteří jedenkrát za týden. Pro lidi z příhraničních okresů je úplně jedno, zda budou dojíždět do některého většího města s větší nabídkou pracovních míst v Čechách, nebo v Německu.

Pro lidi, kteří dojíždí z větší dálky, jako třeba zrovna já, to znamená pouze delší dobu strávenou v autě. To se však opět neliší od situace lidí, kteří dojíždějí např. z Plzně do Prahy.

Kdy a jak vzniklo vaše sdružení Pendleři bez hranic?

Když se začala kolem pendlerů stahovat pomyslná smyčka, hledal jsem nějaké sdružení nebo jiný zastřešující orgán pro pendlery, abych se také zapojil. Ke svému překvapení jsem zjistil, že nic, co by mělo nějakou oficiální hlavičku, neexistuje. A tak jsem se rozhodl sdružení založit. Příslovečnou poslední kapkou bylo prohlášení pana Prymuly, že hranice mohou zůstat zavřené třeba 2 roky, které vyřkl s takovou lehkostí, že mě to zamrazilo. Jsem z generace, která si ještě pamatuje, co znamenají zavřené hranice. Každý den, když jedu do zaměstnání a přejíždím státní hranici, si vzpomenu, jaké to bylo dříve. Ta doba se nesmí vrátit.

Jaké jsou hlavní cíle sdružení?

Naší první snahou je rozšířit povědomí o existenci sdružení mezi ostatní pendlery, což se nám docela daří. Naše facebooková skupina má v tomto okamžiku (9. 4. večer) téměř 2 000 členů a stále přibývají další.

Snažíme se získat nějaké podporovatele a zastánce mezi politiky. Velmi vstřícně se k nám postavil pan senátor Miroslav Balatka, se kterým jsme společně sepsali a podepsali otevřený dopis ministru vnitra, panu Hamáčkovi. Dále pan senátor založil a podporuje facebookovou skupinu „Pendleři – informační servis pro nouzový stav“, která v tomto okamžiku sdružuje téměř 12 000 členů. Také jsme vytvořili elektronickou petici „Za zmírnění a uvolnění podmínek pro přeshraniční pracovníky, tzv. pendlery“.

Neustále hledáme nějakou cestu, jak dát vládě najevo, že jsme tady a chceme jednat o zracionálnění opatření, proti nám zavedených.

Rodina, nebo ztráta zaměstnání?

Dá se vyjádřit v jakých profesích čeští pendleři především pracují a jak konkrétně je ovlivnila vládní opatření v boji proti koronaviru?

V příhraničí pracují pendleři ve všech možných profesích. Dělnických, řemeslných i tzv. THP (pozn. technicko hospodářští pracovníci). Velmi silný je segment zdravotní péče, péče o seniory a invalidy. Dále od hranic dojíždějí především lidé s vyšší kvalifikací, pro které se to vyplatí.

Vládní opatření toto ovlivnila fatálně. Téměř normálně mohou pracovat pouze pracovníci ve zdravotnictví, v jejichž prospěch zřejmě velmi silně intervenovala německá vláda, údajně přímo paní Angela Merkel. Ostatní se prostě nemohou dostat do zaměstnání, nebo jen za naprosto neakceptovatelných podmínek. Výjezd na minimálně 14 dní a po návratu 14 dní karantény.

Pandemie bude mít, tak jako tak, dalekosáhlé ekonomické důsledky a mnoho lidí bude mít problém si svoje zaměstnání udržet. Pokud k tomu ještě přibývají vládní opatření, bude to, obávám se, pro velký počet lidí fatální.

Můžete se s námi podělit o konkrétní příklady z praxe? Jak se život pendlerů změnil?

Asi nejhůře tato opatření zasáhla matky samoživitelky. Ony nemají žádnou volbu. Nemohou nechat děti 2 týdny (původně to byly dokonce 3 týdny) samotné doma. Tak musejí zůstat v Čechách, což ale znamená ztrátu zaměstnání, příjmu a propad do dluhů. Navíc bez jakékoli opory nebo zastání.

Další velmi ohroženou skupinou jsou agenturní zaměstnanci. Mnoho firem v Německu přechází na tzv. „Kurzarbeit“. Zákon v Německu ale umožňuje firmám přechod na Kurzarbeit pouze pro kmenové zaměstnance a jednou z podmínek je, že se firma musí nejprve zbavit agenturních zaměstnanců a externistů.

Ale i pro ostatní je to obrovský zásah do života. Jak jsem už zmínil, mnoho firem přešlo na Kurzarbeit. Efektivně to znamená, že např. 2 dny v týdnu pracujete za normálních podmínek (100% mzdy) a 3 dni jste doma za 60% mzdy. Takže podle opatření vlády by takový pendler vyjel v pondělí ráno do práce v Německu, v pondělí a úterý by normálně pracoval a pak až do neděle seděl někde na penziónu. Pak opět pondělí a úterý do práce a znovu na penzión. Z nařízení vlády není ani zřejmé, zda by se mohl vrátit již v pátek, nebo by musel čekat až do neděle. V nařízení se totiž uvádí 14 dní.

Proč vlastně pendleři v zahraničí pracují? Je to kvůli vyššímu platu, nebo třeba ty konkrétní pracovní pozice u nás vůbec nejsou, nebo je v pohraničí nouze o volná pracovní místa?

Je to samozřejmě směsice všech těchto věcí. Mnoho lidí z pohraničí začalo v zahraničí pracovat po krizi z roku 2008, kdy u nás skokově narostla nezaměstnanost a německá ekonomika se rozjela mnohem rychleji než česká. A kdo jednou ten krok udělá, už se bude těžko vracet.  Vyšší mzda je velkou motivací. Dále jsou tu přídavky na děti, které jsou, zvláště v Německu, poměrně štědré, a v neposlední řadě i mnohem vyšší kultura chování k zaměstnancům. Určitě se najdou i výjimky, ale když občas od známých v Čechách slyším příběhy, jak se někteří nadřízení chovají k podřízeným, to je v Německu naprosto nemyslitelné.

Jak vláda (ne)pomáhá

Proč jste se obrátil s výzvou ke spolupráci právě na hnutí Hlas?

Je nám známo, že hnutí Hlas je velmi orientováno na evropskou integraci. Už osoba vašeho předsedy pana Teličky sama napovídá, jaký je kurz vašeho hnutí.

S trochou nadsázky, pendleři jsou takový „proletariát“ evropské integrace. Jsme to my, kteří doslova sešíváme hranice států dohromady. Jsme v první linii, v každodenním kontaktu s našimi zahraničními kolegy. Pracujeme s nimi, chodíme na obědy, bavíme se, smějeme se, diskutujeme atd.

Samozřejmě máme různé názory na různé směrnice a opatření, která přicházejí z Evropské unie. Já osobně jsem dosti kritický k tomu, čím se Evropská unie zabývá, k tomu mikromanagementu ve kterém se utápí, ale uvědomujeme si, nyní více než dříve, že jen díky Evropské unii můžeme žít a pracovat tak, jak žijeme a pracujeme.

Jak se k vám vláda staví? Komunikuje s vámi někdo? Řeší někdo vaše připomínky?

Až doposud nás vláda zcela ignoruje. Pouze stanovuje likvidační, nezdůvodněná a nelogická opatření. Tato opatření jsou navíc zmatečně formulována, takže nikdo přesně neví, co prakticky znamenají. Na to ostatně upozornil i advokát pan Michal Staněk, který už podal i žalobu na Úřad vlády. Na naše připomínky se nás nikdo neptal a na náš otevřený dopis nikdo nereagoval

Na základě vyjádření na tiskových konferencích vlády či v tisku, by si člověk s trochou nadsázky myslel, že jsou pendleři zdrojem veškeré nákazy. Nemáte pocit, že si z vás vláda udělala záměrně nepřítele číslo jedna pro svoje PR?

Je to přesně tak. My nechceme tvrdit, že žádní pendleři žádnou nákazu nepřivezli. Určitě je možné takové případy najít. Ale necítíme se být větším nebezpečím, než jsou pro zbytek republiky obyvatelé Prahy, kde je výskyt nemoci zdaleka nejvyšší. Navíc víkendové cesty na chaty a chalupy jsou, na nějakou dobu, věc zbytná. Cesty za obživou nikoli.

Dále je zajímavé, že se tato opatření týkají pouze „západních“ pendlerů. Východní pendleři omezeni nejsou, ačkoli na východě České republiky je nákazy stejně, možná i více než na západě.

Ono je to na druhou stranu celkem pochopitelné. Pendleři nejsou právě typickými voliči ANO a ČSSD. To jsou právě spíše ti, kteří píšou nenávistné komentáře pod články na internetu, z nichž přímo čiší špatně skrývaná závist. Očekával bych přesto, že vláda nepodlehne tak nízkým pudům a nehodí pendlery doslova přes palubu.

Která omezení jsou podle vás v aktuální situaci přehnaně přísná? Jaké úpravy by podle vás bylo třeba jako první udělat?

Jako první jsme si vytkli pomoc matkám samoživitelkám, které, jak už jsem zmiňoval, jsou na tom momentálně nejhůře. Ty bychom chtěli zařadit do stejné kategorie, ve které jsou momentálně zdravotníci. Ono by to neznamenalo žádnou velkou změnu. Těch případů nebude mnoho. Konec konců i únosci letadel propouštějí nemocné, těhotné ženy a matky s dětmi.

Ta opatření jsou jednak přísná a jednak nelogická. Když to vezmu odzadu, tak je tu ta čtrnáctidenní karanténa po návratu ze zahraničí. Proč, když se pendler po víkendu s rodinou chce pouze vrátit zpět do zahraničí? Uzavřený v autě na přímé trase od místa bydliště na státní hranici. Koho tím ohrožuje? Jakou to má logiku? Tohle hraničí se zpupností.

Dále těch minimálně 14 dní v zahraničí.  Jednak je tu ta zcela vágní definice, se kterou si ani nikdo nedal dostatek práce, aby byla jasná a pochopitelná. Řada pendlerů vyjíždí i za normálních podmínek na celý pracovní týden a vrací se domů na víkend. Tento režim by byl po nějakou dobu akceptovatelný i pro většinu ostatních. Ale 14 dní je už problém. Vezměte jenom otázku praní prádla. Nevím, kdo má ve svém šatníku prádlo na 14 dní.

Do toho zasahuje i otázka Kurzarbeitu, kterou jsem už zmínil. Ze 14 dní budu 4 dny pracovat a 10 dnů sedět na pokoji v penziónu a přemýšlet o tom, co se asi děje doma. Výborné na psychiku. Doporučují 4 z 5 psychiatrů.

Jak se k situaci staví zahraniční zaměstnavatelé? Budou mít pendleři, kteří takto přijdou o zaměstnání, možnost se do něj zase vrátit? A budou mít případně těžké najít práci obdobnou?

To je samozřejmě různé. Nejhůře jsou na tom asi agenturní zaměstnanci, kterých se firmy musejí zbavit, aby mohly přejít na Kurzarbeit a ochránit svoje kmenové zaměstnance.

Co tak slyším, většina firem, které už musely přistoupit k propuštění zaměstnanců, slibuje, že až se situace zklidní a vyjasní, budou zaměstnanci opět přijati. To ale velmi závisí na tom, jak se podaří po odeznění pandemie nastartovat ekonomiku.

Ještě relativně nejlépe jsou na tom THP zaměstnanci. Mnozí z nás můžeme pracovat z domova a po nějaký čas to tak může fungovat. Když vezmu konkrétně můj případ, tak já zvládnu velkou většinu běžných činností z domova. Můj zaměstnavatel se k celé věci staví velmi vstřícně. To ale samozřejmě nebude a ani nemůže trvat příliš dlouho.

Máte vy jako sdružení Pendleři bez hranic v plánu nějaké další kroky?

Momentálně se snažíme naši věc komunikovat do médií a směrem k politikům. Zatím se nám bohužel daří protlačit pouze výkřiky a volání o pomoc. Potřebovali bychom nějaký trochu větší prostor, abychom své problémy mohli komunikovat uceleně a v souvislostech. Aby bylo možné hledat a najít nějaké nastavení, které bude akceptovatelné pro obě strany.

 

Hlas bude slyšet

Hnutí Hlas bude i nadále sledovat aktuální dění a hledat cesty, jak pomoci těm, na které stát vůbec nemyslí, nebo je dokonce záměrně využívá jako někoho, na koho svést současnou situaci. Je evidentní, že pro likvidační opatření, která na pendlery dopadají, není aktuálně žádné logické odůvodnění. Fakt, že vláda početnou skupinu pendlerů označuje za jeden z hlavních problémů, vůbec s nimi nekomunikuje a nehledá v situaci východisko, je tristní.

Náš program

Program hnutí Hlas do voleb do Evropského parlamentu 2024. Přijďte nás podpořit ve volbách do Evropského parlamentu ve dnech 7. - 8. června 2024

Newsletter

Zajímá vás, co se děje v Hlasu nového a jaké jsou naše názory na důležitá politická témata a dění ve společnosti? Přihlaste se k odběru novinek a našeho newsletteru.

Pojďte do toho s námi

Jsme vám sympatičtí a uvažujete o tom, že byste se stal/a naším členem nebo podporovatelem? Všechny důležité informace najdete v odkazu.

Přihlášení do newsletteru