Pojďte do toho s námi
Jsme vám sympatičtí a uvažujete o tom, že byste se stal/a naším členem nebo podporovatelem? Všechny důležité informace najdete v odkazu.
Už nyní je jasné, že dopad na českou ekonomiku bude kvůli selhání vlády v otázce pomoci podnikům mnohem větší, než musel být. Neměli bychom však rezignovat. A už vůbec bychom se neměli snažit vrátit do doby před krizí. Mohl by nám při ohlížení se zpět ujet vlak k lepší a udržitelnější budoucnosti. Současnou situaci bychom se proto měli snažit využít k vytvoření úplně nového ekosystému, v němž budou podporovány vysoce inovativní a perspektivní obory. Vsaďme kromě tradičních odvětví především na vyspělé technologie, vůči životnímu prostředí citlivější energetické zdroje a na kvalifikovanou a vzdělanou pracovní sílu.
Mezi odvětví, která budou v následujících letech skutečně klíčová, patří energetika. Proto by měla vláda zanalyzovat dopady současné situace na energetickou politiku pro další období, podrobit ji revizi a na základě získaných poznatků vytvořit koncepční dokument s alternativami dalšího vývoje. To by byl ideální scénář. Vláda ale místo toho podkopává Green Deal, vymezuje se proti obnovitelným zdrojům a využívá nouzového stavu, kdy je pozornost upřena téměř výhradně k tématu koronaviru, k dalšímu kroku k výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech.
Na veřejnost se pak dostávají jen iluzorní termíny a nedůvěryhodná čísla, co se finančních nákladů týče. Vše je velmi netransparentní a navíc to vypadá, že s tím parlamentní opozice nemá žádný větší problém. Jedná se přitom o záležitost, která ovlivní Českou republiku na dlouhá léta a jejíž návratnost není vůbec jistá. Je naprosto skandální, že vláda v době, kdy není schopna zajistit dostatek ochranných pomůcek, pomoci živnostníkům, kterým zakázala vykonávat svou profesi, nebo jen rozumně vysvětlit, na základě čeho byly otevřeny nejdřív ze všech obchodů právě hobbymarkety, projednává něco tak důležitého, jako je dostavba jaderného bloku.
Kde je dopadová studie s výhledem do 40. let tohoto století, kdy by měl případný nový reaktor začít fungovat? Kde je kvalifikovaný odhad spotřeby elektrické energie? Kde je vyhodnocení možných energických úspor? Kde je výhled pro oblast obnovitelných zdrojů? Kde je vyhodnocení varianty malých modulárních jaderných reaktorů. To a mnoho dalších důležitých poznatků a dat stále chybí anebo nejsou veřejně dostupné.
Tento zásadní nedostatek rozhodně nemůže vykompenzovat tisková konference, kde všeministr Karel Havlíček předvádí svůj kulometný, nicméně naprosto bezobsažný projev s argumenty typu ‚buď se to České republice vyplatí, nebo nevyplatí‘. Mimochodem to, že máme v současné krizi ministrem průmyslu člověka, který je zároveň ministrem dopravy a místopředsedou vlády, a tudíž nemůže vykonávat ani jednu z těchto pozic na sto procent, je do nebe volající. Nelze se pak divit, že zdůvodnění vládních kroků ve věci výstavby jaderného bloku je sice rétoricky zdatné, ale věcně naprosto nepřesvědčivé.
Osobně nejsem odpůrcem jádra. Nicméně si myslím, že jde o naprosto zásadní věc a z hlediska načasování, formy, věcné připravenosti, analýzy alternativ i politické a odborné vydiskutovanosti to musí vypadat úplně jinak, než je tomu dnes. Nyní je na stole mnoho jiných, důležitějších věcí, které je zapotřebí dořešit a připravit. Vláda se musí postarat o to, aby se Česká republika dostala ze současné krize co nejrychleji a aby dokázala v perspektivních oborech konkurovat i vyspělejším evropským státům. I současná situace ukazuje, že tu máme obrovský potenciál. Vládní představitelé ho ale místo podpory spíš zadupávají do země. Otázkou je, čí poptávku se v případě Green Dealu nebo Dukovan snaží uspokojit.