Vláda rozdává. Účet nechává dětem a vnoučatům

Rozpočet roku 2026 na příběhu tří generací jedné rodiny

Vláda se ráda chlubí tím, komu přidá. Méně už mluví o druhé polovině každého takového rozhodnutí: kdo ho zaplatí a co za stejné peníze nevznikne.

Na šest členů naší modelové rodiny připadá z letošního státního rozpočtu přibližně 170 500 korun nového dluhu. Část výhod je přitom určena konkrétním skupinám, zatímco účet se rozděluje mezi všechny, včetně dětí, které ještě nemohou volit.

Právě v tom spočívá největší trik rozpočtové politiky. Výhodu dostane konkrétní člověk nebo firma dnes. Náklad se rozloží mezi miliony lidí a mnoho budoucích let.

Rodinný účet 2026

Nejde o skutečnou složenku ani o úplný přehled všeho, co rodina odvádí státu a dostává ve veřejných službách. Jde o názorné srovnání několika politicky zdůrazňovaných rozhodnutí s podílem rodiny na letošním schodku.

Odkud se částka vzala

Modelovou rodinu tvoří dva senioři ve věku 81 a 82 let, jejich pracující dcera se zetěm ve věku 34 a 35 let a dvě děti ve věku deset a čtyři roky.

Rozpočet na rok 2026 počítá s příjmy 1,9776 bilionu korun, výdaji 2,2876 bilionu a schodkem 310 miliard. V přepočtu na přibližně 10,91 milionu obyvatel připadá na jednoho člověka asi 28 400 korun nového dluhu. Na šest lidí tak vychází částka uvedená v rodinném účtu.

Národní rozpočtová rada navíc dospěla k závěru, že závazný limit letošního schodku činí 246 miliard korun. Vládní návrh jej podle ní překračuje o 64 miliard – více než pětina schodku tak nemá oporu ani v příjmech, ani v zákonem povoleném deficitu. Ministerstvo financí naopak tvrdí, že se výdajové rámce na přepracovaný návrh nevztahují. Spor o výklad zákona však nemění nic na tom, že celých 310 miliard bude nutné financovat dluhem.

Senioři: snadno viditelná pětistovka, složitější pomoc čeká

Průměrný důchod se letos zvýšil o 668 korun měsíčně. U dvou seniorů to znamená 16 032 korun za rok. Nejde však o nový dar současné vlády. Je to řádná valorizace vypočítaná podle zákona, o níž bylo rozhodnuto už v roce 2025.

Současná vláda nyní schválila návrh, podle něhož by lidé od 80 let dostávali od roku 2027 dalších 500 korun měsíčně. Pokud zákon projde, naši dva senioři si polepší dohromady o 12 tisíc korun ročně.

Pomáhat starším lidem je správné. Otázkou je, zda je nejúčinnější poslat stejnou částku každému bez ohledu na jeho příjem, majetek, zdravotní stav nebo potřebu péče. Stejnou pětistovku dostane osamělá seniorka s nízkým důchodem a vysokým nájmem i člověk s dostatečnými příjmy, úsporami a vlastním bydlením.

Vláda přitom sama slíbila nový způsob financování sociálních služeb, více domácí a odlehčovací péče, větší kapacity dlouhodobé péče i propojení zdravotních a sociálních služeb. Právě to jsou opatření, která mohou nejvíce pomoci nemocným seniorům, osamělým lidem a jejich rodinám. Jsou však složitější než plošná pětistovka a na volebním letáku vypadají méně působivě.

Rodiče: odvody každý měsíc, pomoc s bydlením zatím žádná

Oba rodiče v našem příkladu vydělávají 50 tisíc korun hrubého měsíčně. Z jejich práce se na důchodové pojištění odvádí celkem přibližně 336 tisíc korun ročně – část z jejich mezd a část za ně odvádějí zaměstnavatelé. Tyto peníze se neukládají na jejich osobní účty. Financují dnešní důchody.

Vláda jim na oplátku slíbila zvýhodněnou státní půjčku na akontaci prvního bydlení, bonus za narozené dítě a podporu úroků z hypotéky. V roce 2026 však tento program spuštěn nebyl a z aktuální hospodářské strategie vypadl. Skutečný letošní přínos ze slíbeného programu je proto nula.

Právě zde je vidět cena promarněné příležitosti. Stát mohl rozběhnout cílenou pomoc s prvním bydlením, podpořit dostupné nájemní a družstevní byty nebo rychleji připravovat pozemky a infrastrukturu pro novou výstavbu. Místo uskutečněného programu zůstal rodinám zatím jen slib.

Děti: nedostaly nic, ale ponesou účet nejdéle

Na dvě děti připadá z letošního schodku téměř 57 tisíc korun. Fakturu samozřejmě nedostanou. Dluh se jim vrátí později – ve vyšších daních a odvodech, v menším prostoru pro veřejné služby nebo v dalších půjčkách.

Vláda ve svém programu označuje vzdělávání za investici do budoucnosti. Slibuje přiblížit výdaje průměru zemí OECD, zvýšit kapacity škol, zajistit školní psychology a pomoci dětem ze znevýhodněných rodin se stravováním a volnočasovými aktivitami.

Právě takové výdaje mohou zvýšit budoucí výkon země a pomoci dětem bez ohledu na příjem rodičů. Politicky se však prodávají hůř: výsledek kvalitnější školy se ukáže až za mnoho let, zatímco pětistovka na účtu je vidět příští měsíc.

Malé farmy: slib podpory, peníze jen pro velké

Podobný rozpor najdeme i mimo naši rodinu. Programové prohlášení vlády slibuje podporu malých a středních regionálních farem. Vláda však obnovila dotační program na zpracování zemědělských produktů, ve kterém je 250 milionů korun určeno pouze firmám s více než 250 zaměstnanci.

Menší podniky se o peníze ucházet nemohou, zatímco podmínky splňují také firmy holdingu Agrofert. To neznamená, že Agrofert automaticky dostane celou částku. Znamená to, že vláda otevřela program výhradně největším podnikům a menším konkurentům zavřela dveře. Navíc obnovila titul, který už dříve kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad jako nehospodárný a neprůhledný.

Promarněnou příležitostí je podpora místního zpracování potravin, rodinných firem a konkurence v regionech. Právě tam vzniká větší pestrost trhu i odolnost venkova.

Co vláda vybrala – a co nechala stranou

Staré dluhy už ukusují z dnešních možností

Stát má letos vydat přibližně 110 miliard korun na obsluhu starších dluhů. V poměrném přepočtu je to asi 60 500 korun na naši modelovou rodinu.

Tato částka se nepřičítá k novému dluhu z rodinného účtu. Už je zahrnuta v letošních výdajích. Ukazuje však, co po minulých schodcích zůstává: méně peněz na školy, péči, dopravu, bezpečnost nebo snížení daní.

Dluh může dávat smysl, pokud financuje dobře připravenou železnici, energetický zdroj, obrannou infrastrukturu nebo jinou investici, která bude sloužit desítky let. Pokud si stát půjčuje na běžný provoz, plošné rozdávání nebo špatně zacílené dotace, výhoda rychle zmizí, ale úroky zůstanou.

Další účet se připravuje na budoucnost

Vláda chce také vrátit důchodový věk na nejvýše 65 let. Podle podkladů Ministerstva práce by tato změna v polovině století zvýšila roční výdaje na důchody téměř o 129 miliard korun. Dnešním dětem z naší rodiny bude tehdy přibližně 34 a 28 let – budou právě ve věku, kdy lidé obvykle odvádějí státu nejvíce.

To neznamená, že lidé ve fyzicky náročných profesích mají pracovat bez ohledu na zdraví. Právě jim má stát umožnit dřívější odchod. Plošný strop pro všechny je však mimořádně drahý a jeho cenu zaplatí mnohem menší generace dnešních dětí.

Proč s tím souvisí prezidentovo veto

Prezident Petr Pavel nevetoval rozpočet na rok 2026. Vetoval novelu, která by vládě v některých situacích umožnila překročit schválené výdaje až o deset procent a rozšířila výjimky z rozpočtových pravidel pro obranu a strategické stavby.

Vláda tvrdí, že větší volnost potřebuje pro bezpečnost, energetiku a infrastrukturu. Prezident namítá, že i důležité investice musí podléhat jasným pravidlům a parlamentní kontrole. Veto tedy letošní účet nezruší. Brání však tomu, aby vláda mohla podobné účty v budoucnu navyšovat snáze a s menší kontrolou Poslanecké sněmovny.

Vláda nerozděluje vlastní peníze

Skutečná štědrost nevypadá tak, že vláda vybere vítěze, rozdá jim peníze a účet schová do státního dluhu. Vláda žádné vlastní peníze nemá. Má jen peníze vybrané od občanů a dluhy, které za ně jednou někdo zaplatí.

Každým výdajem proto rozhoduje dvakrát: komu pomůže a čemu jinému pomoc odepře. V tomto případě zůstalo stranou dostupné bydlení, cílená péče o potřebné seniory, vzdělávání dětí i podpora menších firem.

Výhodu dnes získá konkrétní skupina. Účet se rozdělí mezi všechny. A nejdéle ho budou splácet ti, kteří se k dnešnímu rozhodování ještě vůbec nemohou vyjádřit.

Poznámka k výpočtům: Přepočty schodku a celostátních výdajů na modelovou rodinu jsou ilustrativní podíly podle počtu obyvatel, nikoli předpověď konkrétní daňové povinnosti. Skutečné rozložení nákladů závisí na příjmech, spotřebě, majetku a budoucích rozhodnutích vlád.

Zdroje: Ministerstvo financí – parametry rozpočtu 2026,Národní rozpočtová rada – vyjádření k rozpočtu 2026,Programové prohlášení vlády, MPSV – valorizace důchodů v roce 2026,